Kalousi ušatí patří u nás mezi poměrně hojné sovy. Přesto je jen málokdo zná – v noci je nevidíme a přes den využívají na stromech své dokonalé maskovací zbarvení. Tyto sovy si vlastní hnízda nestaví a využívají např. opuštěná hnízda dravců a krkavcovitých ptáků. Na Břeclavsku ale začali kalousi před lety využívat i budky, které jsme původně připravovali pro poštolky obecné. Protože nás zajímalo, jak vlastně hnízdění kalousů probíhá, vyrobili jsme jednu speciální budku s kamerou uvnitř. Druhá kamera snímá budku z protějšího stromu a díky tomu můžeme společně sledovat dění v budce i okolo ní.
Kalousi začínají hnízdit časně zjara, samice snáší nejčastěji 5 čistě bílých vajec a zahřívá je cca 28 dnů. Protože snáší vajíčka ve dvoudenních intervalech a na snůšce sedí od druhé vejce, líhnou se mláďata postupně a věkový rozdíl je na nich dobře rozeznatelný. Na termín zahájení hnízdění má vliv průběh zimy, dostupnost potravy a také stáří hnízdících ptáků. Čím mírnější zima a větší množství potravy, tím dříve kalousi zahnízdí. Starší ptáci začínají hnízdit dříve než mladší.
Projekt živého přenosu z hnízdění kalousů realizujeme již 5. rokem. V roce 2018 vyvedli kalousi v budce 3 mláďata, v letech 2019 a 2020 se jim podařilo vyvést po 2 mláďatech. Zajímavé bylo, že v roce 2019 po kalousech v budce zahnízdily ještě poštolky obecné a odchovaly 4 mláďata. V hnízdní sezóně 2021 se kalousům povedlo zdárně vychovat 3 mláďata. Rok 2022 přinesl překvapení v podobě dvojího hnízdění stejného páru kalousů – v prvním vyvedli 3 mláďata a ve druhém také 3. Souhrnný sestřih videozáznamů z těchto hnízdění je k dispozici v sekci Předešlá hnízdění.
Poděkování partnerům
Na zajištění online přenosů z hnízdění kalousů spolupracujeme s našimi partnery a nadšenci, kteří jsou ochotni projekt technicky nebo finančně podpořit. Získané finanční příspěvky využíváme na krytí nákladů spojených s provozem online přenosu a s propagací tohoto projektu.
V úvodu letošním ročníku vysílání poskytly projektu podporu společnosti ASIO New, spol. s r. o., Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. a Nordic Telecom. Následně se nám podařilo získat finanční prostředky také z programu „Ochrana biodiverzity“, který spravuje Český svaz ochránců přírody.
Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. se věnuje správě stejnojmenného území. Zahrnuje cenné oblasti Pálavy, Lednicko-valtického areálu a lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Tato oblast je díky svým přírodním a kulturním hodnotám zařazena do prestižní světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Na projektu tato nezisková organizace spolupracuje od jeho počátku v roce 2018, protože ekologické vzdělávání a podpora výzkumu v území je jedním z pilířů jejího poslání a sdílíme společně podobný přístup k ochraně přírody a krajiny.
Společnost ASIO New, spol. s r. o. se spolu s ostatními společnosti skupiny ASIO věnuje vývoji, výrobě a dodávkám technologií pro čištění odpadních vod, úpravu vod a čištění vzduchu. Nabízí konkrétní řešení pro rodinné domy, města a obce a průmysl a pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti organizuje zajímavé vzdělávací semináře. Na projektu spolupracuje od jeho počátku a spojení s tímto projektem je pro tuto společnost symbolické – jejich zakladatelé se totiž při výběru názvu společností inspirovali částí vědeckého názvu kalouse ušatého (Asio otus).
Datový přenos pro online vysílání zajišťuje společnost Nordic Telecom. Experti této společnosti spolupracují na projektu od jeho počátku (v předchozích letech ještě v rámci společností OXID Networks, s.r.o. a Libli, spol. s r. o.) a pomáhali s nastavením technické stránky přenosu. Společnost Nordic Telecom poskytuje telekomunikační služby v pásmu 3,7 GHz (5G-ready technologie), na optické síti i kvalitní WiFi technologii. Nabízí pevné připojení k internetu xDSL a prostřednictvím partnerských sítí funguje také jako plnohodnotný virtuální mobilní operátor.
Český svaz ochránců přírody je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době má cca 7000 členů. V rámci národního programu Ochrana biodiverzity je realizováno široké spektrum aktivit zaměřených na zachování a obnovu druhové rozmanitosti, péči o vzácné biotopy či podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů. V rámci programu tak ČSOP provádí např. mapování výskytu orchidejí, vážek, lesních mravenců, obojživelníků, velkých šelem nebo starých krajových odrůd ovocných dřevin. Kromě mapování se realizují rozmanité podpůrné činnosti určené pro vybrané druhy organismů, jako je čištění, oprava a instalace budek a hnízdních podložek pro dravé či zpěvné ptáky i pro netopýry. V období tahu obojživelníků jsou z podporou programu zajišťovány desítky úseků silnic a přeneseny tisíce jedinců, pro plazy jsou budovány a obnovovány suché kamenné zídky atd.
Program „Ochrana biodiverzity“ finančně podpořily organizace: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Nadace Ivana Dejmala a Lesy České republiky, s. p. - generální partner programu, společnost Billa, Nadační fond Veolia a společnost NET4GAS.
Realizaci projektu napomáhají kromě firem a společností také fyzické osoby. Za pomoc a podporu online vysílání děkujeme:
Janu a Alžbětě Rudolfovým
Miloslavu Steinbauerovi
Heleně Ulbrechtové
27.07.2023
Mladé poštolky se několik prvních dní po vylétnutí drží v okolí budky, vrací se do ní a dokonce v ní všechny tři i přespávaly. Jak si budou více věřit, budou také pouštět dál a dál a budka osiří. Rodiče se jim budou věnovat ještě přibližně čtyři týdny po vylétnutí, během kterých je budou učit vše potřebné k samostatnému životu. A co se mladé poštolky nestihnou naučit od rodičů, to jim zajistí přirozený instinkt a vlastní zkušenosti. V přírodě byla zaznamenána nejstarší poštolka ve věku 16 let, v zajetí se dožívají až 18 let. Přejeme jim hodně štěstí!
27.07.2023
Dnešní noc strávila v budce dvě mláďata. Dopoledne přišla řada s létáním na třetí mládě. Mělo dost příležitostí inspirovat se svými dvěma sourozenci, ale přesto byl jeho první pokus opustit budku ještě trochu nemotorný. Podobně jako jeho předchůdci se zkoušelo do budky vracet a také to nejdříve neúspěšně zkoušelo ze střechy. Ta má však kvůli ochraně proti kunám poměrně velký převis, takže to nešlo. Pak vyzkoušelo osvědčenou techniku přeletu na protější strom s kamerou a odtud už to bylo snazší. Letecké schopnosti poštolek se i během jediného dne velmi rychle zlepšují a jejich přílety a odlety jsou stále elegantnější.
26.07.2023
Mladé poštolky využijí každou příležitost, jak něco prozkoumat. Velmi praktický je také trénink držení kořisti pařátem při balancování na větvi. V tomto případě posloužil jako maketa kořisti starší vývržek z budky a místo větve balancovala na hraně budky. Pařáty jsou pro poštolky klíčovou zbraní při lovu hrabošů, na které se vrhají z třepotavého letu nad polem. Střemhlavý útok je velmi rychlý a prudký a poštolky tak hraboše překvapí a obratnými pařáty sevřou. Někdy k usmrcení kořisti nestačí sevření pařátů a poštolky použijí svůj zobák, kterým uchopí hlodavce za hlavou a trhnutím směrem nahoru mu zlomí vaz. Zvláštností u některých myšilovných dravců je, že jsou schopni barevně rozeznat stopy čerstvé moči hlodavců na jejich cestičkách ve vegetaci a to jim usnadňuje hledání potravy.
26.07.2023
U poštolek mají dnes letecký den. Ráno v 6:35 opustilo budku první mládě, druhé je (mnohem elegantněji) následovalo o 4 hodiny později. Obě mladé poštolky přelétávaly mezi větvemi okolních stromů a střechou budky. A obě se také zkoušely dostat zpět do budky. Po několika neúspěšných pokusech se to oběma mláďatům nakonec podařilo. Jedno z nich k tomu jako vhodný odrazový můstek využilo protější kryt venkovní kamery, druhé si svůj přílet do budky nakonec dobře hezky natrénovalo. Pro své první letecké pokusy si obě mláďata vybrala poměrně větrné počasí, a tak není divu, že je náročný trénink nejspíš dostatečně unavil. V závětří budky pak po zásluze odpočívaly.
26.07.2023
Budka je dospívajícím poštolkám už malá a chtěly by ven. Letky už mají plně vyvinuté a vypadají už podobně jako jejich rodiče. Jen jim zatím chybí jejich obratnost a letecké a lovecké dovednosti. Jedno z mláďat si dnes ráno opět pořádně protáhlo křídla a pak se na hraně budky odhodlávalo k odrazu, ale na poslední chvíli si to rozmyslelo. Jenže při otáčení zpět do bezpečí budky ztratilo rovnováhu a možná k tomu trochu přispěl i dnešní nárazový vítr. Mladá poštolka zmizela pod budku a připravila tak svým zvědavým sourozencům netradiční zážitek. Poštolky opouští hnízdo ve věku 28-32 dní a tomuto mláděti je dnes 31 dní. Na pobyt mimo hnízdo je tedy fyzicky už dobře připraveno a přistávalo do měkké vrstvy jehličí a nízké vegetace pýru otáčivého, který tvoří porost pod budkou.
25.07.2023
V budce je živo a také celkem těsno, samice se do ní s potravou už vejde jen tak tak. Samec to ani nezkouší, přistane jen na okamžik, a i to stačí, aby si od něj nejbližší mládě převzalo uloveného hraboše. Téměř dospělá mláďata se stále nechávají od samice krmit natrhanými kousky potravy, i když by to už zvládla sama. Pravděpodobně na to ale má vliv i silný mateřský pud samice, která se snaží co nejlépe pečovat o své potomstvo.
24.07.2023
Tropické dny přečkala mláďata v budce v pořádku. Vylíhla se před 29 dny a v následujících dnech budou budku opouštět. Poctivě trénují svá křídla, až z budky lítají zbytky jejich druhého prachového peří. Zkouší také úchop předmětů v budce pařáty, což se jim bude velmi hodit při lovu kořisti. Takto velká mláďata dravců vystřikují trus mimo hnízdo. Bílé stříkance trusu pod stromy tak vnímavým pozorovatelům přírody prozradí, že je někde v blízkosti hnízdo dravců. Do budky se na noc stále vrací samice a hlídá hnízdo s mláďaty.
17.07.2023
Sokolovití ptáci jsou velmi inteligentní a učenliví a jejich mláďata jsou patřičně zvědavá. Předmětem krátkého výzkumu se tak může stát i čmelák, který se pohybuje na okraji budky.
17.07.2023
Poštolky už mají 3 týdny a rostou jako z vody. Pocházejí po budce, umí dokonce chvíli stát i na jedné noze a zvědavě si prohlíží vše kolem sebe. Mění se také jejich opeření – na křídlech už jsou dobře patrné prapory per, která víc a víc vyrážejí ze svých toulců. Mladé poštolky se tak postupně proměňují do hnědavého a tmavě skvrnitého šatu dospělých. Ráno jim samice přinesla do budky vypaseného hraboše. Jedno z mláďat se jej pohotově zmocnilo, ale stejně to nakonec dopadlo tak, že se všechna tři mláďata nechala pěkně spořádaně nakrmit natrhanými kousky od samice. Trvalo jí to přes 7 minut! To mladí kalousi by v jejich věku spolkli celého hraboše během několika vteřin…
Infračervený senzor v kameře se automaticky spíná podle intenzity světla a ze šedých tónů přepíná do barevného podání během dne. Vysoký světelný kontrast mezi vletovým otvorem a interiérem budky ale za těchto slunečných dní ztěžuje pozorování mláďat. Je to proto, že tato kamerová budka byla konstruována především na pozorování kalousů v noci.
11.07.2023
Samice stále nocuje v budce a hlídá mláďata. Během dne jim přináší hraboše a stále je trhá na kousky, kterými mladé poštolky krmí. Ty mají dnes 16 dní. Při krmení je dobře vidět, že mláďata v tomto věku sedí na patách – mají zatím příliš těžká těla a slabé nohy na to, aby se postavila a stála vzpřímeně, jak jsme běžně zvyklí ptáky vídat. Přesto už ale mladé poštolky zkouší trochu nemotorně pocházet po budce a udržovat přitom rovnováhu. V horku, které v těchto dnech panuje, je ale i tento malý pohyb rychle zmáhá a mláďata odpočívají a snaží se ochladit zrychleným dýcháním a odtažením křídel od těla.
10.07.2023
Dnes v podvečer odnesla z budky jedno z mláďat samice jestřába lesního. Jestřábi jsou teritoriální ptáci, možná je to tedy stejný jedinec, který v roce 2020 odnesl z budky jedno z mláďat kalousů. Vše se tentokrát seběhlo velmi rychle – útok trval 3 vteřiny. Jestřábi mohou mít někde v okolí svá mláďata, pro která shánějí potravu. Není vyloučeno, že se kořistí jestřába stalo i nejmenší mládě poštolek, které z budky zmizelo v předchozích dnech. Je to ale jen dohad, záznamy na našich kamerách se bohužel neuchovávají déle než 24 hodin, takže to nemůžeme nijak prokázat.
Poštolky loví hraboše, ještěrky a mláďata menších ptáků, jestřábi zase příležitostně odnesou i mláďata jiných dravců – tak je to v přírodě zařízeno. Tento videozáznam dokládá, že ve volné přírodě probíhá predace i mezi dravci navzájem a oběťmi se často stávají mláďata na hnízdech. Mezi jednotlivými druhy dravců nepanuje žádný idylický vztah a když mají příležitost, tak se vzájemně odhánějí a napadají. Obvykle vyhrávají ti větší a silnější.
V současné době žije v ČR 10-13000 párů poštolek obecných, ale pouze 1800 - 2000 párů jestřábů lesních. Zatímco poštolčí pár vyvede úspěšně v průměru 3 mláďata za rok, jestřábům se průměrně povede vychovat jen 2 mláďata.
10.07.2023
Mláďata jsou v budce už patnáctý den. Za tuto dobu prodělala významnou proměnu a změnilo se také jejich opeření. Po vylíhnutí měla mláďata několik dní první bílé prachové opeření, poté je nahradil druhý šedý prachový šat a v tomto věku jsou už na křídlech vidět rostoucí brka krycích per šatu dospělých. Během následujících dní se jim opeření postupně promění do okrového a rezavohnědavého zbarvení, jak jim bude po celém těle dorůstat další peří.
y;V budce chybí nejmenší mládě – je možné, že se v konkurenci svých starších sourozenců nedokázalo prosadit a uhynulo. V budce tak zůstávají čtyři mláďata.
04.07.2023
Když se objeví samice s novým úlovkem, nastane v budce vždy patřičný rozruch. Hladová mláďata se hlásí o potravu a žadoní o každé sousto. Zdá se, že poslednímu mláděti se mezi svými čtyřmi aktivnějšími sourozenci nedaří při krmení dostatečně prosadit a v růstu stále trochu zaostává.
03.07.2023
Mláďata v budce jsou při příjmu vody zcela odkázána na množství tekutin obsažené v přinášené potravě. Horké červencové dny jsou proto pro mláďata poštolek poměrně náročné. V budce jsou alespoň schovaná ve stínu, na otevřeném hnízdě by je přímé sluneční paprsky trápily více.
02.07.2023
Nejstarší mláďata poštolek mají dnes právě 7 dní. Rodiče se o všechny pečlivě starají, přes den je samice přilétá nakrmit natrhanými kousky ulovených hrabošů a v noci hlídá v budce. Ulovené hraboše přebírá samice obvykle mimo hnízdo od samce nebo je loví i sama. Na videozáznamu je zachycena situace, kdy samec přinesl samici do budky další úlovek. Mláďata v těchto dnech viditelně rostou a sílí.
30.06.2023
V hnízdě poštolek se dnes překvapivě vylíhlo i poslední - páté - vejce. Malý benjamínek má oproti svým sourozencům několik dní zpoždění, budeme mu držet palce, ať je v růstu co nejdříve dožene!
28.06.2023
Poštolkám se doposud vylíhla 4 mláďata, poslední vejce se nevyklubalo. Možná je to právě to první vejce, které zůstalo zpočátku snesené v hnízdě několik dní. Čtvrté mládě se vylíhlo o den později než jeho tři sourozenci, ale má se také k světu. Když samice opustí budku, choulí se mláďata k sobě a navzájem se zahřívají. Pořád se ale některé z nich vrtí, takže toho mnoho samice ani sama mláďata nenaspí. Na videozáznamu je zachycena zajímavá situace, kdy i takto malá mláďata přiletěl krmit poštolčí sameček. To je příklad jednoho z rozdílů od hnízdění kalousů, které jsme mohli sledovat v předchozích měsících.
26.06.2023
Poštolčí mláďata se začala klubat dnes brzy ráno. Samice byla viditelně nervózní, určitě už slyšela hlasy mláďat z vajíček a neopouštěla hnízdo. Z pětikusé snůšky se zatím vylíhla 3 mláďata. Ze dvou zbývajících vajíček se mláďata mohou vylíhnout ještě v následujících 1-2 dnech. Není to ale vždy pravidlem - někdy se stane, že je některé z vajec neoplozené nebo poškozené. Je zajímavé, že samice po vylíhnutí neodstranila z hnízda skořápky vajec a ponechala je v budce. Může se jednat o mladou samici, která hnízdí poprvé a vše se musí naučit. Sokolovité ptáci jsou velmi učenliví a své přirozené instinkty si rychle doplňují novými zkušenostmi. Od této chvíle se také mění role samce – už nebude pomáhat zahřívat snůšku, ale bude se soustředit hlavně na zásobování samice s mláďaty potravou a ochranu hnízda před případnými vetřelci. Úkolem samice bude především pečovat o mláďata v budce, zahřívat je a krmit natrhanými kousky potravy do doby, než budou schopna si potravu porcovat sama.
14.06.2023
Oba rodiče se na zahřívání vajec přes den stále střídají, v noci ale na snůšce sedí jen samice. Jsme velmi zvědaví, kdy se vlastně začnou líhnout první mláďata a kolik jich nakonec bude. Samice sice snesla první vejce už 16. května, ale na snůšce začala pevněji sedět až mnohem později - kolem 27. května. To už měla po poměrně dlouhé pauze sneseno druhé a třetí vejce. Pokud bychom tedy počítali dobu inkubace od tohoto data, vychází líhnutí na datum okolo 24. června. Poštolky nás ale mohou v tomto směru ještě překvapit. Načasování hnízdění poštolek je v některých letech velmi rozdílné a letos tomu není jinak, Zatímco v jiných našich budkách už mladé poštolky vyletěly nebo se k tomu zrovna chystají, tento pár si dal s hnízděním na čas. Pravděpodobně hodně stál právě o tuto budku a musel počkat, až ji přestanou využívat kalousi ušatí.
31.05.2023
Dnes v podvečer přibylo ve snůšce páté vejce. Tato velikost snůšky je pro poštolky nejčastější a je podobně jako u jiných ptačích predátorů ovlivněna množstvím a dostupností kořisti. Svou snůšku poštolky zahřívají hnízdní naživou, kterou má v době hnízdění mezi peřím na břiše samice i samec. Na videozáznamu je vidět, jak samice zobákem vajíčka pečlivě schovává pod sebe. Vejce se při těchto manipulacích průběžně otáčí a tím se mohou rovnoměrně prohřívat. To vše má vliv na zdárný vývoj zárodku.
29.05.2023
Samice poštolky dnes snesla čtvrté vejce. Na zahřívání snůšky se střídá se samcem, který jí přináší ulovenou kořist. Právě střídání obou dospělých ptáků na hnízdě vytváří nejlepší příležitost vidět, kolik vajíček ve snůšce poštolky aktuálně mají.
27.05.2023
V budce se po dvoudenní pauze objevilo třetí vejce. Přesto ale samice v noci ještě na snůšce nesedí. Naštěstí je venku poměrně teplo, takže by zastuzení vajec nemělo hrozit. Zdá se, že sameček bere svou roli rodiče velmi svědomitě a využívá každou příležitost k tomu, aby v budce vejce zahříval. V budce je na hnízdním podkladu patrná jedna z vypadených letek – dravci obnovují své peří během hnízdního období, Toto peří jim pelichá postupně, aby si zachovali své lovecké schopnosti. V přírodě se tak během léta můžeme setkat s dravci, kterým v křídlech chybí sem tam nějaké pero, nejlépe vidět to bývá při kroužení větších druhů dravců.
25.05.2023
Od snesení prvního vejce uběhlo dlouhých 9 dní, během kterých nebylo zřejmé, nakolik to naše poštolky myslí s hnízděním vážně. Přestože do budky poštolky zaletovaly a posouvaly vejce z místa na místo, stále se druhé vajíčko neobjevovalo. Domnívali jsem se, že jde možná o mladé ptáky, kteří ještě nemají s hnízděním zkušenost anebo že samice není ve správné kondici. Nezřídka se totiž stává, že ptáci svou snůšku v určité době opustí. Proto jsme byli velmi rádi, když dnes dopoledne samice druhé vejce snesla. Vypadá to tedy, že hnízdění bude zdárně pokračovat. U poštolek se na inkubaci vajec podílí i samec, který tak i v této fázi hnízdění plní roli příkladného a starostlivého rodiče. Střídání na hnízdě proběhlo po předání kořisti – uloveného hraboše. Během noci zůstává samice v budce, ale na vejcích ještě nesedí. Noční tmou se ozývá pískání dalších mláďat kalousů vyvedených z asi 40m vzdálené budky.
16.05.2023
Poštolky už několik dní projevují o budku vážný zájem. Dokonce se snažily poněkud nevybíravě vyhnat z budky poslední mládě kalousů. To nakonec opustilo budku v pátek 12. května. Tím se poštolkám konečně uvolnil prostor a mohly konečně začít s hnízděním. Jejich první vejce se v budce objevilo velmi brzy – na kameře jsme jej spolehlivě odhalili už čtvrtý den poté, co ji opustil mladý kalous. Vejce samice snesla pod vnitřní kamerou, takže nám zůstávalo skryté. Na videozáznamu je vidět, že budku s vejcem střídavě hlídají samec (s šedou hlavou a rýdovacími pery) i samice (celá rezavě hnědavá s tmavými skvrnkami). Poštolky vejce snáší ve dvoudenních intervalech, ale na rozdíl od kalousů na snůšku hned od prvního vejce nezasedají. Uvidíme tedy, jak se bude hnízdění dále vyvíjet.
12.05.32023
Dnešní noc stráví páté mládě už mimo budku. Poslední benjamínek si pohodlí budky užíval dlouhých 34 dní, z toho posledních 13 dní měl tuto domácnost jen pro sebe. Poté, co sourozenci opustili společné hnízdo, zažil mladý kalous např. urputnou snahu poštolek obsadit jejich budku a po nocích určitě vnímal i pískání dalších 6 mláďat kalousů z vedlejšího hnízda. Přestože mu mezitím už dorostly letky do dostatečné délky, z bezpečí budky se mu moc nechtělo. Pomohla až dnešní drobná nehoda. Kvůli statné myšici, kterou mu samec přinesl, neproběhla otočka na hraně budky podle původní představy a o další se postarala gravitace. Přestože to vypadalo dramaticky, není třeba se o mládě obávat - na zem určitě doplachtilo v pořádku. Jedinou mrzutostí na celé události je to, že po cestě dolů mládě o tu ulovenou myšici přišlo. Holt mu budou muset rodiče obstarat jinou. I tak jej budou muset krmit ještě několik týdnů než bude schopné si samo ulovit potravu.
06.05.2023
Dnes ráno mládě v budce vyděsily poštolky, které pravděpodobně stále hledají vhodné místo pro hnízdění. Budka by jim přišla vhod, takže ji z protějšího stromu okukují. Mládě vytušilo nebezpeční a začalo výstražně klapat zobákem. Přece jen si ale ještě moc nevěří. Naštěstí je stále nablízku samice kalouse, která hned přiletěla do budky a poštolky výhružným hlasem a chováním od svého hnízda odehnala.
Poštolky do loňského roku hnízdily v náhradní budce, kterou jsme pro ně instalovali před 3 lety na strom vzdálený asi 40 metrů. Letos na jaře ji ale obsadil další pár kalousů ušatých, takže poštolky teď pro sebe hledají nové místo. Uvidíme, jestli se jim nakonec podaří zahnízdit po kalousech podobně jako v roce 2019.
03.05.2023
Po pečlivém přeměřování vzdálenosti a prohlížení okolí budky dnes večer spolehlivě a předpisově budku opustilo čtvrté mládě. Sovy nemají dostatečně rozvinutou schopnost akomodace oční čočky, proto si mláďata při zaostřování pomáhají kroutivými pohyby hlavy. Čtvrté mládě je dnes 27 dní staré a letky už má vyvinuté dostatečně na to, aby se bezpečně dostalo do bezpečí ve větvích okolních keřů a stromů. Nejmladší mládě zůstalo v budce samo, ale možná to pro něj bude výhra. Cokoliv do budky odteď rodiče přinesou, bude patřit jen jemu. Samec to koneckonců brzy potvrdil – přinesl mladého hraboše, kterým se poslední mládě nasytilo. Potřebuje co nejrychleji dohnat růstový deficit, aby se mohlo vydat do světa stejně jako jeho sourozenci.
03.05.2023
Kamery zachytily zajímavou situaci, kdy nad ránem do budky přiletěla samice. Podle chování to skoro vypadalo, jakoby prováděla inventuru stavu zásob. Když zjistila, že mláďata v budce nechala bez povšimnutí ležet malého hraboše, hned jej vzala a odnesla (pravděpodobně některému z mláďat pod budkou). Poté se zase na chvíli do budky vrátila. Chladné a vlhké počasí pravděpodobně zpomalilo gradaci hrabošů, kalousi jich teď příliš mnoho nenosí. Z jejich jídelníčku úplně zmizely myšice, občas přinesou chrousty. V okruhu do cca 280m od budky jsou další čtyři hnízda kalousů s mláďaty v různém věku, takže o místní hraboše a další kořist se musí podělit více hladových krků.
02.05.2023
Z blízkého okolí budky se ozývají tři mladí kalousi, kteří vyletěli před třemi dny. Rodiče teď musí nosit potravu na více míst. Mláďata venku jsou pro ně nápadnější a mohou je proto zásobovat přednostně. V budce mezitím pískají obě zbývající mláďata. To menší má trochu nevýhodu, protože starší sourozenec často stihne převzít přinesenou potravu dříve. Poslední z mláďat se tak dostává k úlovkům méně a vydrží v kuse hladově pískat i déle než hodinu, než na něj přijde řada. Nakonec se mu to ale také podaří – od samice si převezme pořádného hraboše, kterého pak jen tak tak dokáže spolknout.
30.04.2023
V budce zůstávají dvě mláďata. Je na nich dobře patrný rozdíl ve velikosti, i když to menší je jen o dva dny mladší. Asi se mu mezi většími sourozenci nedařilo dostatečně rychle dostávat k potravě, tak zatím tolik nevyrostlo. Teď bude ale v budce jen s jedním sourozencem, takže bude mít více prostoru se uplatnit. A jak je vidět z videozáznamu, rodiče se o oba dva i nadále vzorně starají. Nad ránem jim dopravila samice do budky dalšího uloveného potkana. Skoro se zdá, že se na lov potkanů někde v blízkém okolí kalousi zaměřili a využívají tak příležitosti získat najednou co největší množství masa. V budce je teď trochu víc místa, takže se zbývajícími mláďaty může samice i nějakou dobu zase zůstat. Naporcovat uloveného potkana jim pomáhala i ve dne, i když se o to nejmenší mládě statečně pokoušelo samo už v noci.
29.04.2023
Jak jsme tušili, mladí kalousi s opuštěním budky dlouho neotáleli. Ještě týž večer nám ukázali, že jim dosavadní trénování skoků, protahování křídel a balancování na hraně budky bylo velmi přínosné. V podvečer si vyhlídli správný směr, přeměřili vzdálenost a hop - přímo ukázkově opustili rodnou budku. A jako by se první tři domluvili – na postupný výsadek jim stačila jedna čtvrthodina. Dosud jsme zaznamenali intervaly mezi vylétáním mláďat delší (půlden/den), ale u těchto se to dalo čekat. Přestože je mezi nimi několikadenní věkový rozdíl, měli dnes všichni přibližně stejnou hmotnost i délku křídel a byli na tento okamžik plně připravení. Jak jsme následně zjistili, všechna tři mláďata si spolehlivě našla své bezpečné místo ve větvích okolních stromů. Rodiče je budou ještě několik týdnů dokrmovat, než se zcela osamostatní a naučí se lovit.
29.04.2023
Dnes byl pro nás i malé kalouse významný den. Při příležitosti kroužkování jsme se setkali se zástupci partnerských subjektů a dalšími fandy kalousů a popovídali o zajímavostech ze života sov. Každé z pěti mláďat přitom dostalo svůj speciální ornitologický kroužek, změřili jsme délku jeho letky a také hmotnost. Tyto údaje nám potvrdily, že čtyři mláďata jsou ve výborné kondici a páté ještě musí ve vývinu trochu přidat. Hmotnost prvních čtyř mláďat byla okolo 250g, to nejmladší vážilo o 100g méně (150g). Nejstarší mládě je dnes staré 29 dní, nejmladší má 22 dní. Nejstarší mláďata opustí budku již velmi brzy, v přirozeném hnízdě by se na okolní větve rozlezla už asi před týdnem. Všichni mladí kalousi se mají k světu a aktivně prokazují svou životaschopnost.
28.04.2023
Naši kalousi se ukazují jako velmi zdatní lovci. Ulovit hraboše jim nedělá nejmenší problém a jak je vidět, tak i mláďata si s hrabošem hravě poradí. Dokáží jej najednou slupnout během pěti vteřin. Dospělý hraboš váží až 50g a mládě kalouse má v tomto věku aktuálně hmotnost kolem 250g. Dokáže tak spolknout najednou až pětinu toho, co samo váží!
Po včerejší noci plné chroustů přešli rodiče kalousi opět na větší kořist. Během noci se jim podařilo ulovit dalšího potkana! Na sovu střední velikosti je takový úlovek úctyhodný výkon, ale jak je vidět, kalousi už vědí, jak na to. V budce nastalo velké vzrušení a samice měla co dělat, aby se s potkanem vůbec dostala dovnitř. Později se mláďata uklidnila a samice jim kořist trhala na kousky a jednoho po druhém trpělivě krmila. Instinkt jí napověděl, že s takto velkým úlovkem si mláďata sama ještě neporadí. Mimochodem –potkan této velikosti váží kolem 250g a dospělý kalous má hmotnost obdobnou. Nejen že to musel tedy být velmi zajímavý souboj, ale také dopravit potkana do hnízda dalo samici docela zabrat.
27.04.2023
Dnes večer se v okolí hnízda kalousů začali rojit chrousti obecní. Kalousi toho ihned využili a začali je při setmění lovit. Frekvence příletů do budky byla mnohem častější než jindy a pětice hladových mláďat polykala chrousty jednoho po druhém. Občas tuto hmyzí dietu rodiče proložili i oblíbeným hrabošem, takže svá mláďata nakonec plně zasytili. Chitinové zbytky těl chroustů se spolu s kostičkami a srstí hrabošů následně objeví ve vývržcích.
21.04.2023
V noci přinesla samice do budky mláďatům pořádný úlovek – mladého potkana. Nakrmila s ním dosyta mláďata, a ještě zbylo na později. Podobně velké úlovky nejsou u kalousů příliš časté, ale jak je vidět, i sovy střední velikosti si dokáží s mladými potkany poradit.
15.04.2023
Během toho co se samice letěla, tak jako každý večer, proletět a vyprázdnit, se samec rozhodl, že mláďatům donese potravu. Ovšem to zapomněl říci samici, která se celá vyděšená okamžitě letěla podívat zpět, aby případně zahnala vetřelce, který tam nemá co dělat! Naštěstí se navzájem velmi rychle poznali, a tudíž nedošlo k žádnému zranění. Mládě mezitím stihlo sníst hraboše již v celku.
15.04.2023
Dnes dopoledne se naši budku rozhodli navštívit další zájemci. Tentokrát to ovšem nejsou mladí kalousi, nýbrž poštolky obecné, které teď hledají, kde se zabydlet. Naštěstí správně pochopily, že tato budka je již zabraná a že musí hledat dále.
14.04.2023
Čas nám rychle letí a mláďata s každým dnem rostou jako z vody! Už začíná být problém, aby se všichni sourozenci naskládali pohodlně pod maminku. Navíc, jak je krásně vidět na videu, nejstarší již dokonce sám zvládá sníst polovinu hraboše!
11.04.2023
Je tady poslední Benjamínek! Nebude to mít vůbec jednoduché, neboť jeho nejstarší sourozenec má 10 denní náskok. Konkurence je veliká, ale naštěstí potravy je dost pro všechny.
09.04.2023
Ačkoliv naše malá mláďátka zatím nepolykají svou potravu v celku jako jejich maminka, i tak se musí nějak vypořádat se srstí a případnými kostmi, které v natrhaných kouscích sní. Proto dělají i mláďata vývržky. Aby se vývržky nehromadily v budce, a neprozradilo se místo hnízdění případným predátorům, pojídá následně vývržky mláďat samice.
09.04.2023
Už je to tady! I šesté mládě už je na světě! Teď už nám zbývá pouze napjatě sledovat poslední vejce.
08.04.2023
Už je na světě i páté mládě! Jak je na videu vidět, maličký je velmi šikovný a rychle pochopil, že když nehřeje maminka, tak hřejí sourozenci. Teď budeme napjatě sledovat, zda-li se opravdu vylíhnou i zbylá dvě vejce, a my tak budeme mít rekordní hnízdění se sedmi mláďaty.
07.04.2023
Protože jsou mláďata ještě malá, musí jim samice pomáhat se najíst trháním potravy na malé kousky. Tato činnost je specifická opravdu pouze pro samici, neboť samec, ačkoliv potravu uloví a vzorně donese, ji naporcovat nedovede. A tak, než nám mláďátka dorostou věku, kdy už potravu polknou v celku, si můžeme užívat pohled na společné rodinné večeře.
06.04.2023
Ačkoliv si kalousi nenechávají žádné hraboše ani jinou potravu v budce, neznamená to, že potravy je málo. Samec velmi vzorně v noci létá a chytá co může. Ovšem ne vždy, když donese úlovek, se setká s hladovými krky. Jak je vidět na videu, samice i mláďata mají již plná bříška a i přes velkou snahu samce předat potravu, musí s ní opět odletět z budky pryč.
06.04.2023
Ani tentokrát nám to samice s pozorováním neudělala jednoduché. Ovšem i přesto se nám podařilo objevit minutové okno, kdy samice odletěla z budky a odhalila, že mláďata už jsou čtyři! Neboť je venku pro maličké obrovská zima, když samice odletí, začnou se mláďata ihned tulit aby uchovala co nejvíce vzácného tepla.
05.04.2023
Každá sezóna přinese něco nového a nečekaného. Jeden rok máme loupeživého puštíka, druhý zase dvě hnízdění kalousů hned po sobě. Sedm vajec jakožto zajímavost evidentně letos nestačilo, a tak muselo na pomoc k ozvláštnění přispěchat ještě loňské mládě! Ačkoliv našim kalousům už se mláďátka líhnou, jsou ještě páry, kterým se budka či hnízdo nalézt nepodařilo, a tak teď hledají, kde by se mohly ubydlet. Jak bylo vidět již v loňském květnu vyletěná mláďata měla tendenci držet se v blízkosti budky a případně se k ní i vracet. Tak tomu je i letos ovšem tentokrát se mladé přišlo podívat zda-li by byla budka volná a tudíž možná k zabrání na hnízdění. Bohužel má smůlu a musí jít hledat o strom dál, tady už je plno!
05.04.2023
Samice si s námi trochu zahrává a nechá nás hádat, co pod sebou vlastně skrývá. Dnes večer jsme se při přepočítávání nožiček, křidýlek a hlaviček vykukujících zpod samice dopracovali k tomu, že jsou tam už mláďata tři. Samec nosí na hnízdo ulovené hraboše polní, někdy o ně ale nakrmená samice nejeví zájem. Je zajímavé, že zatím nemá potřebu nechávat si je v budce do zásoby. Že by si pamatovala loňské trable s loupeživým puštíkem?
04.04.2023
Dnes se objevil další malý kalous. Zaznamenat tuto událost ale není vůbec snadné, protože samice svým tělem snůšku a líhnoucí se mláďata zcela zakrývá a zahřívá. Není divu, je stále poměrně chladno – dnes v noci byly např. 4 stupně pod nulou. Malinká mláďata nemají rozvinutou vlastní termoregulaci a jsou proto v této době velmi zranitelná. Každé větší vyrušení může znamenat, že samice odletí na delší dobu z hnízda a vejce a mláďata prochladnou a uhynou. Naše samice je už ale minimálně tříletá a má s péčí o potomstvo i ochranou hnízda zkušenosti.
02.04.2023
U kalousů začalo líhnutí mláďat. Dnes večer kolem 20:30 se vylíhlo první z nich. Samice mu při klubání trochu pomáhala a skořápky pak snědla. Na krmení bylo pro malého kalouse asi ještě příliš brzy, takže uloveného hraboše nakonec spořádala samice sama.
01.04.2023
Samička stále poctivě sedí na snůšce a vše zatím probíhá tak, jak má. Dokonce i mrazivé dny v závěru března zvládli kalousi dobře. V budce se samice kromě zahřívání a občasného přerovnávání vajec věnuje úpravě hnízda a sledování svého okolí. Dnes je Mezinárodní den ptactva a podle propočtů se mohlo už dnes objevit první z mláďat. Večer ale bylo v hnízdě stále ještě sedm vajec, mládě se může vylíhnout během noci.
17.03.2023
Tímto videem se vracíme o dva dny zpět, kdy samice zpozorovala v blízkosti hnízda nějaké nebezpečí. Zůstala sedět na vejcích a bedlivě své okolí sledovala. Je vidět, jak zaostřuje oči, upřený pohled a soustředění dokládají napřímená „ouška“ a poté přechází do mimikry stažením per na hlavě. Kdyby seděla na větvi, své tělo by úplně zúžila a protáhla i s „oušky“ vzhůru, rozšířila zorničky a oči by přimhouřila tak, že by oranžová duhovka téměř nebyla vidět. Kalousi tak imitují pahýl větve a maskovací zbarvení jejich peří jim v tom výrazně pomáhá.
16.03.2023
Na začátku letošního vysílání jsme si říkali, čím nás asi kalousi překvapí letos? Tak teď už to víme - mimořádnou sedmikusovou snůškou! Podle údajů v literatuře (Fauna ČR - Ptáci) bylo z necelých 700 sledovaných případů hnízdění kalousů jen 6% hnízdění se sedmi vejci. Jsme tedy svědky opravdu výjimečné situace, kterou kalousi reagují na vnější vhodné podmínky – zejména kvalitu a dostupnost potravy. Zároveň je ale také velmi pravděpodobné, že se jim nepodaří vyvést všech 7 mláďat, protože mezi nejmladším a nejstarším mládětem by byl věkový rozdíl 12 dní. Zkušenosti z minulých let dokazují, že se ti nejmladší sourozenci málokdy dokáží mezi staršími mláďaty při přebírání potravy prosadit, postupně zaostávají až nakonec uhynou. Takové bývá neúprosné pravidlo přírodního výběru. Ale nepředbíhejme – budeme s napětím sledovat, jak se situace bude dále vyvíjet!
14.03.2023
V letošním roce začíná na lokalit projevovat populační gradace hrabošů. Nejinak to nejspíš bude i v okolí našeho hnízda, protože kalousi na to zareagovali nadstandardní snůškou 6 vajec. V uplynulých letech jsme v této budce zaznamenali snůšku 6 vajec v letech 2019 a 2021, ale tehdy se kalousům povedlo vychovat jen 2 a 3 mláďata. Příčinou byl tehdy pravděpodobně prudký pokles populace hrabošů během jara a z toho plynoucí nedostatek potravy pro mláďata. Budeme proto s napětím sledovat, jak se povede kalousům letos.
Po dlouhém sezení na vejcích se zdá, že má samice pořádně ztuhlé klouby, což je znát na její nemotorné přípravě k odletu z budky. Naopak při příletu někdy do hnízda hupsne tak prudce, že máme obavy o osud vajec!
12.03.2023
Kalousi mají ode dneška ve snůšce pět vajec, což je standardní počet. Samice jej snesla v obvyklém dvoudenním intervalu a všechna vejce poctivě zahřívá. Samec jí po setmění přináší potravu – v posledních dnech jsou to téměř výhradně hraboši polní. Je to dokladem toho, že je jich v okolí dostatečné množství a kalousům se v prozatím nízkém porostu na blízkém poli a loukách dobře loví.
11.03.2023
Během dne foukal nárazový silný vítr a pocitová teplota byla mínus 4 C. Jak je vidět, nepřízeň počasí ale samici na snůšce nijak nerušila. Na otevřeném hnízdě by to bylo horší, stává se, že za silného větru stará hnízda dravců spadnou nebo se poškodí.
09.03.2023
V noci jsme v budce zaznamenali čtvrté vejce. Stalo se to ve chvíli, kdy samec ulovil pro samici hraboše a ta si jej odletěla spořádat mimo hnízdo. Kalousi mívají obvykle 5 vajec, takže je pravděpodobné, že v budce ještě další vajíčko přibude. V letech hojných na potravu mívají kalousi 6 a někdy dokonce 7 vajec. Uživit tak početnou rodinu pak ale není jednoduché. Pokud není dostatek vhodné kořisti, může se pak stát, že kvůli věkovému a velikostnímu rozdílu mezi mláďaty ta nejmladší zaostávají až nakonec uhynou.
08.03.2023
Dnes se snůšce objevilo třetí vejce. Samice na vejcích sedí poměrně pevně a hnízdo po setmění neopouští jako v přechozích dnech. Není proto snadné na záběrech zjistit, kolik vajíček pod sebou schovává. Tentokrát samec přinesl vypaseného hraboše, samice jej spolkla rovnou v budce.
06.03.2023
Přesně podle harmonogramu – po dvou dnech snesla samice další vejce. Nejčastěji mívají kalousi ve snůšce 4-5 vajec, záleží na množství dostupné potravy a na zdravotní kondici hnízdního páru. Letos pravděpodobně nastane po 4 letech pravidelná gradace hrabošů, mírná zima jejich populaci příliš neoslabila a pokud nebude jaro chladné a mokré, budou mít dravci a sovy potravy dost a dost.
05.03.2023
Oba kalousi mají odteď pádný důvod hlídat si bedlivě své hnízdo. První vejce svou bílou barvou silně kontrastuje s hnízdním podkladem a pokud by je samice přes den svým tělem nezakrývala, mohlo by se stát kořistí např. vran. Takto jsou ohrožena především vejce kalousů na starých hnízdech dravců. I proto samice musí sedět přes den pevně na hnízdě a své vejce nejen zahřívat, ale také schovávat. Když se večer na chvíli z hnízda vzdálí (vyprázdnit se, vyvrhnout vývržek nebo převzít potravu od samce), vystřídá ji samec krátce v hlídání hnízda. Vejce ale samec nezahřívá, to je u kalousů jen na samici.
04.03.2023
Dnes zůstala samice v budce i během dne. V předchozích letech to bylo předzvěstí toho, že se chystá snést první vejce. A opravdu – když se samice v podvečer zvedla a opustila na krátkou dobu budku, objevilo se před kamerou první vejce z letošní snůšky! Je to o dva dny dříve než v loňském roce, kdy jsme první vejce zaznamenali 6. března. Letošní vejce je tak nejčasnější začátek hnízdění za dosavadní šestiletou historii našeho online přenosu. Pokud půjde vše podle předpokladů, vylíhne se toto mládě kolem 1. dubna.
01.03.2023
Hnízdní pár kalousů si budku hlídá, samec po setmění přilétá do budky a svým krátkým houkáním obhajuje hnízdiště. Láká tak zároveň do budky i samici, která jej zakrátko přilétá vystřídat. Sama se pak věnuje úpravě hnízda – přerovnává stébla trávy, vytlačuje a vyhrabává hnízdní důlek. Teploty venku jsou v noci zatím pod bodem mrazu, přes den vystupují o několik stupňů výš. Průběh počasí ovlivňuje začátek hnízdění, v loňském roce snesla samice první vejce 6. března (to bylo ale venku tepleji).
26.02.2023
Po setmění přiletěl do budky nejprve samec a poté i samice, která v nové výstelce vytlačovala hrudí tělem hnízdní důlek a přebírala hnízdní materiál. Kamery se pořád trochu mlží, ale podle zkušenosti z předchozích let musíme vytrvat, s teplejším počasím nebude v kamerách voda tolik kondenzovat a obraz projasní.
26.02.2023
Čas před zahájením hnízdění se krátí, a i když bylo dnes velmi nevlídno (silný studený vítr, teploty něco málo nad nulou, poletující sníh), nezbylo než se vydat se do korun stromů. Na místě jsme rozebrali a vyčistili obě kamery, instalovali do nich nové microSD karty a vyměnili v budce výstelku. Zkontrolovali jsme upevnění budky i obou kamer. V „technické místnosti budky“ bylo třeba mezi kabely pečlivě vysmejčit, vymést pavučiny a vyšťouchat zimující hmyz (pavouky, ploštice, zlatoočka). Na podstavci vnitřní kamery jsme našli dokonce 4 hliněné kokony od samotářských včel nebo vosiček. Jak je vidět, budka pro kalouse poskytuje zázemí nejen sovám. Hmyzí domek to ale být nemůže, jinak bychom skrze pavučiny a nalepené smetí moc z online přenosu neměli…
25.02.2023
Dnes jsme po zimní pauze začali zprovozňovat kamerový systém. Kalousi už jsou v toku a my jsme byli samozřejmě zvědaví, jestli se kalousi v budce zahnízdí i v letošním roce. Zajistili jsme napájení kamer a do vlasových pytlíků za budkou jsme nastříkali odpuzovače proti kunám, abychom snížili riziko nezvané návštěvy. Brzy po setmění do budky přilétl kalous s kroužkem na pravé noze. Podle chování a hlasu je to pravděpodobně samec z loňského páru. Radost nám trochu ubraly šmouhy na obraze kamer, bude třeba je co nejdřív znovu zkontrolovat vyčistit.
Partnery prvního ročníku projektu byly společnosti Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r. o., BR Dolní Morava,
o.p.s., MND a.s., OXID Networks a Zabezpečovačky – Aleš Severa.
Patří jim velký dík za to, že podpořili zajímavou myšlenku zprostředkování přírodního dění a ochrany přírody laické i
odborné veřejnosti. Díky jejich finanční, technické nebo konzultační podpoře bylo možné zahájit přenos z hnízdění
kalousů ušatých, který nebyl nikde jinde v Evropě realizován. Tato spolupráce umožnila úspěšnou realizaci projektu,
který měl řadu velmi pozitivních reakcí z tuzemska i ze zahraničí a stala se zásadním impulsem pro pokračování projektu
v dalších letech.
Chtěli bychom na tomto místě velmi poděkovat všem, kteří online přenos z hnízdění kalousů a poštolek v roce 2019
podpořili. Vyjádřili tím nejen svou společenskou zodpovědnost k životnímu prostředí, ale také ochotu přispět k poznávání
a propagaci zajímavostí z naší krásné přírody.
On-line přenos byl realizován za finanční podpory programu Českého svazu ochránců přírody “Ochrana biodiverzity”,
podpořeného Lesy České republiky, s.p., Nadací Ivana Dejmala a v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí.
Prezentované informace nemusí vyjadřovat stanoviska donátorů. http://biodiverzita.csop.cz.
Projekt svými finančními prostředky a technickou pomocí podpořily společnosti Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r.
o., BR Dolní Morava, o.p.s., MND a.s., Libli, spol. s r. o.
Děkujeme také za příspěvky zaslané nadšenci, kteří online přenos sledovali.
Děkujeme všem našim partnerům za podporu projektu v roce 2020.
Děkujeme všem našim partnerům za podporu projektu v roce 2021.
Děkujeme všem našim partnerům za podporu projektu v roce 2022.
